Film, který nestačí vidět jen jednou. Ne, že byste byli po prvním shlédnutí natolik uneseni, je to spíš proto, že není snadné pojmout, zcela pochopit a provázat jednotlivé postavy ze všech šesti příběhů napříč časem, které se před vašima očima právě odehrály. Zcela nechápu scénu popsanou českou distribucí filmu, kdy po závěrečných titulcích mělo cca 700 lidí na premiéře, povstat a nějakou dobu zvučně tleskat. Zřejmě šlo o skupinu pečlivě vybraných lidí, kteří měli možnost se předem připravit a to zejména četbou literární předlohy. Jinak si totiž takovou emocionálně vypjatou scénu v kině nedokážu představit.
Sám jsem po skončení filmu ještě chvíli seděl v sedačce a snažil se dopátrat nosného motivu celého filmu. Barevné leporelo představené tvůrci filmu se ne a ne usadit v jediném, stabilním a zřetelném obrazu. Podruhé na film nepůjdu ale objednal jsem si knihu. Vycítil jsem komplexnost celého příběhu a ten mě zaujal. Mám potřebu vědět víc, znát celý příběh se všemi detaily.
A proč o tom píšu právě zde? Protože v Atlasu mraků jde o karmu, o minulé životy, o činy, které konáme a které v budoucnosti můžou mít a mají své následky. Nejde o hluboký a detailní rozbor karmických činů ale o námět k přemýšlení. Pokud chcete vidět film u kterého nebudete obracet oči v sloup, kroutit hlavou a rozhlížet se kolem sebe, ale naopak budete cele vtáhnuti do sledu příběhů, jejichž pointa vás bude zajímat, mohu vám Atlas mraků vřele doporučit.
Lencher Falprea
