S ezoterními směry se v poslední době roztrhl pytel. Můžete využít stovky terapií. Mnoho lidí chodí na výklad karet, zkouší automatické písmo, andělské terapie a další. Můžete si nechat vyčistit karmu a to nejen tu v koupelně. A pokud máte pocit, že vás tlačí čakra, snadno na internetu najdete poradce pro čakrový systém.

Večer při uléhání poprosíte Archanděla Gabriela, aby ochránil vás i celou rodinu. V neděli zajdete do kostela a poprosíte pána Boha, aby za vás i s panenkou Marií orodoval. Ve svých vizích vnímáte sílu Ježíše Krista. A po přečtení knih o elfech a lesních bytostech vidíte v lese v každém stínu elfí rodinku i s duchem amerického indiána.

Pořád se obracíme na pomoc zvenčí.

Kdo nemá vize, jako by byl společensky nepřijatelný. Kdo se v meditacích nepromění v kus nebe, či okřídleného orla, je outsider.

Krásná pohádka

Musím uznat, že po dobách fanatického a z velké části nuceného uctívání Boha, jako nějaké fousaté, šedovlasé ikony, je tady ten ezoterní „Woodstock“ požehnání. Ta svoboda, možnost zvolit si směr, kterým se dám, příležitost hrát si zkoušet a být šílený, je báječná. Vzpomínám si na vzrušení, když jsem šla poprvé ke kartářce a ona předpověděla můj život na třicet let a já čekala až se to vyplní.
Nádherná hra, kdy jsme byli nuceni uznat, že něco mezi nebem a zemí přece jen existuje. Vyšší síly, hlasy z Vesmíru, energie neustále proudící v různých ročních cyklech, horoskopy, numerologie a astrologie. Och, jak mi nebylo dobře, když byl Saturn v retrográdní pozici s Marsem a v pátém domu Pluta. To byly těžké chvíle.

Zastavme se

Na ničem neulpívejte. Šťastni ti, kteří si tímto prošli, prohlédli, užili si to, pustili a jdou dále. I když se to stalo dočasně jejich živností, jsou schopni se od toho oprostit a dovolit si další vývoj. Nešťastni ti, kteří tuší, že už to nefunguje jako dříve, ale drží se svých přesvědčení zuby nehty. Ze svých, původně laskavých, andělských průvodců si svým ulpíváním vytvořili entity, které je jen vysávají. Karty už nepředpovídají budoucnost jako dříve a jsou spíše zmatečné. Regresní terapie a náhledy do minulých životů nejsou už tolik účinné. Terapeut se stal štvanou zvěří sebe sama. Je vyčerpán neustálou péčí a starostí o životy druhých. Léčitelé se začínají hroutit pod tíhou jejich vlastních nemocí.  A všichni se snaží dál a dál jet na zdechlém koni.

Ego kontra Vědomí

Možná to pro vás bude děsivá zpráva, ale opravdu skončila doba všeho, co je konáno skrze naše ego. A my všichni postupně budeme přicházet o všechno, co jsme skrze ego vytvořili. Co není v čistotě vědomí, bude odstraněno pro dobro celku. Bude to bolavé, ego se bude vzpírat, protože si navléklo krásný duchovní šat. Už to nebylo jen obyčejné ego. Už to bylo duchovní Ego. Dostalo novou funkci. Velmi líbivou a společností dobře přijímanou. Víte, co mu to dalo práce, tohle dokázat? Je jasné, že se bude prát a vymýšlet kličky, proč by to mělo zůstat při starém.

Pozornost na Vědomí

Jediné, co máte skutečně dělat, je dávat pozornost na vědomou část duše. Ta nevědomá už se vyřádila a musíme svou pozorností vyživit vědomou část, aby rostla a sílila. Nic víc totiž není třeba. Člověk potřebuje guru, anděly a jiné poradce v době, kdy si není vědom sám sebe. Kdy netuší, jaká moc a síla se v něm skrývá a dává svůj život neustále do rukou někoho zvenčí. Doufá, že mu bude pomoženo a nakonec po letech zjistí, že se akorát motal v kruhu.

Obracet se do sebe

Je třeba se obracet do sebe. Do svého srdce a tam v tichosti být, co to jde. Dělat to v každou vteřinu dne. V tu chvíli totiž necítíme žádnou potíž. Jsme naprosto v přítomnosti a v blaženosti. Probíhá samoléčení celého organismu.
Tehdy vypínáme karmu a programy z ní plynoucí. Ego je rázem v latentním stavu a my dáváme prostor Vědomí, aby si vše řídilo samo. A když si Vědomí vše řídí samo, je to vždy pro naše největší dobro a pro dobro celku. Ve chvílích vědomí sebe sama jsme láska. A co nám tedy okolí zrcadlí? Lásku. Jak se potom máme? No skvěle! Máme nějaký problém? Nemáme! Vše je zařízeno, o nic se nemusíme starat. Zní to tak jednoduše a je to tak jednoduché, že tomu velká většina z nás nemůže uvěřit. To je v pořádku. Navracejme se tak dlouho k našim ezoterním berličkám, dokud je potřebujeme. Až se naučíme chodit, budou nám vzaty.

Nic nelze uspěchat.

Pokud se rozhodnete dávat pozornost na vědomí sama sebe, nebo chcete-li „být v přítomnosti“,  musíte opravdu připustit, že je to obyčejná věc. Bez vizí. Bez kouzel a čárů. Vy tím už totiž dávno jste. Vy to nemusíte nikde hledat. Stačí jen na to upnout pozornost. Nic víc se po nás nechce. Když se vám to podaří, často zjistíte, že ten pocit znáte. Měli jste ho například, když jste posledně šli lesem. Když jste koukali na vrcholky hor, když jste si chovali spící dítě. Takové ty blažené chvíle ticha, ničeho a přitom všeho. Naplněnost až po okraj. Až vám vytrysknou slzy. Něco co není popsatelné slovy, protože to nemá vlastní významový pojem. Cítíte to na hrudi jako blažené vibrování. To je to místo, ze kterého proudí celý vesmír a ještě dál. To je to místo, kterým jste. Neohraničené, nepopsané, myslí neuchopitelné a proto tolik opomíjené.

Mysl potřebuje formu

Je jednodušší vzývat božstva. Tomu mysl rozumí. Může to rozvíjet. S opravdovou jednotou to ale nemá nic společného. Je to pořád jen astrál. A astrál je takové dětské odpočinkové hřiště. Jako bych slyšela „Pohraj si a odpočiň si, než se mi plně odevzdáš.“

Vědomí sebe sama

Pokud nevíte jak trénovat vědomí sebe sama, tak na to jen pomyslete. Určitě se vám do cesty dostanou lidé, či informace, které vás k tomu dovedou.

Můžete se zůčastnit ženských kruhů, kde se soustředíme hlavně na tělo a na vědomí. Trénovat můžete všude. Nezáleží na místě či na lidech. Práci ovšem musí vykonat každý sám. Vše je o píli a vytrvalosti. Je to ta poslední práce, kterou musíme vykonat. Ta skutečně důležitá. Upínat pozornost na vlastní vědomí. Tím se dostane ego do latentního stavu a my budeme žít v blaženosti. A pak se možná samo vyšší vědomí rozhodne nás pojmout jako kapičku do oceánu nekonečnosti. To už nám ovšem bude jedno. Návrat sama k sobě je pro nás plně dostačující pocit lásky a blaha, který k životu potřebujeme. Všechno ostatní je bonus k bonusu.