Katastrofa s uprchlíky zaměstnává politiky. V Libyi čekají stovky uprchlíků, aby se dostaly do Evropy. „Jde o opravdové stěhování národů“, říká Elmar Brok, europolitik CDU. Záchrana uprchlíků ze Středozemního moře je sice důležitá, ale nepomůže to řešit situaci. „I kdybychom nasadili ještě více lodi, budou v Libyi brzy čekat stejně 2 miliony lidí.“
Už před lety byli politici varování, že svržení Kaddáfího, které iniciovaly Spojené státy, bude mít za následek, že padne zavedená praxe, totiž dlouho bezpečná jižní hranice EU. Existovala smlouva s Libyí, že ta bude případné uprchlíky shromažďovat v uprchlických táborech a vracet je pak do jejich domovských zemí. Kaddáfí byl diktátor, ale garantoval pořádek v zemi podle určitých pravidel, teď je tam chaos a vojsko. „To, co teď prožíváme,je následek vojenského nasazení, které svrhlo Kaddafího režim, ale na jeho místo nedosadilo nic jiného.“ Zdá se, že varovné hlasy před nebezpečnou vlnou azylantů nebudou vyslyšeny podobně jako ty, které varovaly před svržením Kaddáfího.
V minulém týdnu se ministři zahraničí shodli na svém společném jednání, že krize s uprchlíky se dá vyřešit jen tím, že se stabilizuje situace v Libyi. Ale jak to udělat, to, jak se zdá, nikdo neví. Jeden návrh – zničit vlečné lodě, které přepravují uprchlíky. Ale je sporné, zda je možné boj proti nim vyhrát. Jde jen o výměnný obchod.
Za desetitisíci migrantů, kteří přijdou každoročně do Evropy, se už skrývá organizovaný průmysl, který za každého uprchlíka inkasuje až 10 tisíc Euro. Zisk z tohoto obchodu předčí jen výtěžek z obchodu s drogami. Kdo získává tímto způsobem peníze? To se musíme nejprve podívat na to, ze kterých zemí uprchlíci pocházejí. Utíkají většinou ze zemí, které byly uvrženy do zmatků a rozvráceny takzvaným Arabským jarem. Tam nachází uplatnění průmysl založený na uprchlictví. Verbuje lidi a slibuje zlatou budoucnost v Evropě. A místní média to dokonce podporují.
To se týká i černé Afriky. Lidé odsud musí projít Saharou a tam jich zemře ještě více než v moři. O tom však média mlčí. Lodě s uprchlíky přistanou v Itálii. Italské úřady je vybaví potřebnými dokumenty. Jejich cílem je Německo.Tam přijdou tito lidé do táborů a záchytných stanic, obé je už přeplněno. Také nemocnice a úřady, přestože je tu dobrá vůle poskytnout pomoc.Tady si uprchlíci teprve uvědomují, že byli obelháni a žádná zlatá budoucnost je tu nečeká. Není tedy divu,že dochází k výbuchům nespokojenosti a k sociálním nepokojům.
Kdo však uvádí toto všechno do pohybu? Tedy rozhodnutí uprchlíků,motivaci těch, kteří mají z tohoto průmyslu zisk a dokonce i motivaci těch, kteří v hostitelských zemích chtějí poskytovat pomoc. Uprchlíci překvapivě informují o tom, že dopravní lodě plují pod americkou vlajkou. Toto stěhování národů tedy režíruje americká vláda, za níž stojí finanční oligarchie.
Co ale vede Spojené státy k tomu, že umožňují infiltraci uprchlíků do Evropy? Jsou to bohulibé humanitární důvody? Asi sotva.Protože své hranice si chrání USA absolutně a nemilosrdně. Např. hranice s Mexikem tvoří plot, který je vysoký pět metrů a táhne se v délce více než 3 100 km. Kolem plotu operuje 17 tisíc strážců. Mají k dispozici letadla, vrtulníky, kamery a přístroje, které zaznamenávají otřesy půdy. Tím vším se brání USA proti ilegálním přistěhovalcům. Koho přistihnou, toho zatknou a bez milosti posílají zpátky. K nám ale USA lodě s uprchlíky posílají.
Jak by asi americká vláda reagovala, kdyby italské nebo francouzské lodě do Ameriky přivážely uprchlíky z Mexika? To je klíčová otázka, jestliže problematiku uprchlíků chceme zkoumat. Tato americká strategie totiž přináší Evropě existenciální problémy. A to by bylo v USA stejné. Proto si tam hranice neprodyšně uzavřeli.
Uměle zinscenovaná katastrofa s uprchlíky se tedy jeví jako moderní způsob války, kterou vede USA za podpory finanční oligarchie, jež za tím stojí. Dalo by se to vyjádřit také tak, že nejprve padaly bomby v Libyi a teď v Evropě padají, obrazně řečeno, jen uprchlíci. Ale vyvolává to také vysoce explozivní problémy. Je to subtilně důmyslná hospodářská a finanční válka, která je vedena proti Evropě a speciálně proti Německu.
Je to ale také sociální válka, která tímto způsobem zasáhne cílenou infiltrací rodiny, pracovní místa, kulturu a vzdělání.Cílem této války je rozpustit Evropu jako politickou, hospodářskou a kulturní veličinu. A vznikne obrovská destabilizovaná evropská kaše. Rozleptávající chaos, který se dá zařadit do řádu globální finanční oligarchie Nového světa. K tomu by národní státy Evropy nebyly nikdy ochotny přistoupit. A toto jsou tedy květy Arabského jara?
O tom se, vážení diváci, určitě vyplatí přemýšlet. Dobrou noc.
Překlad: U_R
Námět: Aram
