Negativní působení „dráždivých zón“ na lidský organismus

zdroj: www.adam-pr.cz/geopatogenni-zony-negativni-pusobeni.html

Úvodem použijeme citaci z knihy Tajemství dračích žil. Citujeme: Škodlivost tajemného záření na živý organismus je lidstvu známá víc než 4000 let, jak jsme už vzpomněli v úvodu. Vzpomínaný císař Jü vydal tehdy stavební zákon, podle kterého nemohl nikdo začít stavět dům a jiné objekty, dokud proutkař nezjistil, že na příslušném území se nenacházejí „dračí žíly“.

První seriózní výzkumy v této oblasti začaly v Anglii v roce 1868 Národní frontou pro boj proti rakovině, v Německu v roce 1929 a ve Francii v roce 1930. Zkoumání těchto jevů a jejich řešení u nás zaostávalo za světovým vývojem. Systematicky se začalo až v roce 1967-1970 na lékařské fakultě Karlovy univerzity v Praze. Všechny výsledky potvrdily škodlivost účinků zemského záření (starý název pro GPZ) na lidský organismus a jeho vazby na chorobnost a úmrtí. Velmi závažné a otřesné byly zejména výsledky z Olomouce v roce 1982-1983. Zde se mimo jiné ukázala přímá souvislost mezi délkou pobytu nad geopatogenní zónou a vznikem onemocnění, začínajíc onemocněním jater, bolestmi hlavy až po srdeční a nádorová onemocnění.

Dalšími dokazatelnými dokumenty o škodlivosti zemského záření na živé organismy jsou i výsledky průzkumů v oblasti živočišné a rostlinné výroby. Získala je Vysoká škola chemicko-technologická v Praze a experimentální pracoviště psychotroniky v Senci.

V současné době máme tedy jednoznačné badatelské zjištění:

• záření nad GPZ je pro člověka a pro živé organismy škodlivé a je závažnou složkou ekologických podmínek našeho bytí
• onemocnění a závažnost onemocnění člověka přímo závisí od doby, po kterou se člověk nad GPZ zdržuje

Všechny badatelské práce vykonali na základě proutkařské reakce sensibila, doposud jediné prokázané metodě na zjišťování škodlivosti přírodního i umělého záření. Tedy na pracovištích, v bytech a v jiných místech, kde se zdržujeme delší dobu, na nás číhá neviditelný nepřítel. Jsou ním energie z přírodních i z technických zdrojů, rušivé anomálie, které nazýváme geopatogenní zóny.(konec citátu)

/ TAJEMSTVÍ DRAČÍCH ŽIL, autor Petr Telch, vydal Eko-konzult, Bratislava 2002, str.25-27./

Další zajímavé informace jsme převzali z knihy Tajemství dračích žil (citujeme):

Působení podzemních vodních toků.

Podle současného stavu výzkumu zemského záření dochází nad podzemními vodními toky k těmto měřitelným efektům:

Vznikají magnetické anomálie, je zvýšená vodivost půdy a vzduchu, vznikají změny akustiky,nastává zvýšení silového pole ultrakrátkých vln a stoupá intenzita infračerveného záření. Ruští badatelé zjistili, že nad podzemními vodními toky vznikají centimetrové vlny, které způsobují nejrůznější zdravotní problémy.

Ze zdravotního hlediska vliv tekoucích vod je dost význačný a může způsobit:

1. Bolesti hlavy, návaly krve, nemoci mozku
2. Bušení a píchání při srdci
3. Problémy s dýcháním
4. Nechuť k jídlu, ranní nevolnost
5. Bledost až průsvitnost
6. Křeče svalstva, bolesti v zátylku
7. Nevysvětlitelnou ranní únavu, vyčerpání
8. Neklid, nervozitu, smutek, depresi
9. Hádavost, agresivitu
10. nížené koncentrační schopnosti, oslabení paměti a tím zhoršené výsledky studia, nedostatek sebevědomí
11. Pomalost

Vliv různých kombinací záření, což je nejčastější případ, může způsobit:

1. Onemocnění srdeční a cévní
2. Onemocnění zažívací a trávící soustavy
3. Onemocnění jater a oslabení obranyschopnosti organismu
4. Onemocnění kloubů, revma, nemoci páteře, kloubové onemocnění
5. Alergie
6. Poškození ledvin
7. Poškození plodu u těhotných žen, předčasný porod
8. Nádorové onemocnění
9. Neklidný spánek, hororové sny, skřípání zubů, cestování po posteli
10. Pocity proudění elektřiny od hlavy k patám, tzv. elektrosenzitivita
11. Další nemoci

Nebezpečné může být i neutronové záření Země, o které se zajímá nový směr v biofyzice – elektromagnetická biofyzika, i když s ohledem na její velkou pronikavost nemůže člověk zdánlivě svým počínáním na jeho vlivu nic změnit. Známé jsou však ochranné prostředky, používané ve vojenské technice, jako ochrana před zářením neutronových zbraní. Zevnitř Země teče trvalý, homogenní proud neutronů, který brzdí různé zemské vrstvy. Jejich nepravidelnost, jako např. svodné vrstvy, geologické poruchy nebo ložiska minerálů, způsobují, že hustota i rychlost neutronů je na různých místech jiná. Rychlé neutrony neomezeně pronikají živými organismy, zabrzděné neutrony zůstávají v tělesných tekutinách jako moderátory. Může se stát, že při zabrzdění pohybu neutronů se uvolněná energie promění na elektromagnetické záření s dráždivými účinky na organismus. Nedoporučuje se proto umísťovat vodou naplněné sluneční kolektory na střechách budov, bazény a zásobníkové ohřívače vody pod obytnými prostory. Voda brzdí neutrony, které přes ní přecházejí a v tomto stavu, na konci své brzdné dráhy, mohou být nebezpečné. To samé platí i o silných vrstvách plastických hmot a údajně i o podlahovém teplovodním topení.

Vliv geologických zlomů a přesunů.

Američtí geofyzici stanovují geologické zlomy tak, že jezdí přes zkoumané území v autě, na kterém je zavěšená ionizační kamera, která, když zachytí geologický zlom, začne pískat. Toto pískání způsobuje gama-záření, které vzniká nad geologickými zlomy a přesuny. Zjistili, že toto gama-záření je v noci až pětkrát silnější než ve dne. Při pokusech s proutkaři, kteří hledali takové zlomy, nastaly různé negativní symptomy: zčervenání tváře, záchvaty pocení, blednutí, ustrašený výraz očí, intenzivní slintání, podrážděnost, studené nohy, záchvěvy svalů, vyčerpání a zvýšená frekvence pulzu a stoupání krevního tlaku. Toto všechno jsou příznaky, které se mohou objevit u proutkařů, kteří to trošku přehánějí s detekcí GPZ. Prof. Kahuda dokázal, že hodina práce s virgulí se rovná 8-10 hodinám těžké fyzické práce. (konec citátu)

/ TAJEMSTVÍ DRAČÍCH ŽIL, autor Petr Telch, vydal Eko-konzult Bratislava, 2002, str.35-37. /

Velmi zajímavým způsobem se vliv anomálního záření na lidský organismus popisuje v knize JAK ODHALIT TAJEMSTVÍ GEOPATOGENNÍCH ZÓN RNDr.Ing.Evžen Andres.(citujeme)

Lidská buňka – zdroj energie.

V rámci řešení výzkumného úkolu Podstata anomálního záření Země a jejích význačných prvků v projevech mentální energie jsem ve školním roce 1990-91 na lékařské fakultě Karlovy univerzity v Praze navštěvoval Univerzitu třetího věku. Přednášky se týkaly funkcí jednotlivých orgánů lidského organismu. Ve třech hodinových přednáškách nám profesoři srozumitelně vysvětlili funkce jednotlivých orgánů lidského těla

Na přednášce o buňce, základní částici lidského organismu, jsem poslouchal se zatajeným dechem. Před koncem přednášky jsem se pod lavicí opatrně díval na hodinky a přál si, aby se čas zastavil a já se mohl dozvědět více o problému, který jsem začal považovat za klíčový pro řešení svého úkolu.

Každá jednotlivá buňka v lidském organismu má své vlastní vnitřní napětí 60 až 80 mV (milivoltů). Lidský organismus se skládá z několika milionů buněk. V souhrnu to znamená, že lidský organismus je obrovský akumulátor elektrické energie, která v nás od narození do smrti udržuje život.

Pokud se ve spánku nacházíme v klidové poloze a v geologicky i fyzikálně homogenním prostředí, naše buňky skutečně odpočívají a načerpávají novou energii pro příští den.

Buňky člověka, jehož lůžko je umístěno v geologicky nehomogenním a fyzikálně anomálním prostředí, jsou vystaveny nepřirozenému namáhání. Vlivem zkratu dochází ke ztrátě elektrického náboje a ke snížení hladiny serotoninu v lidském organismu. Při poklesu hladiny serotoninu a jiných obranných látek v těle se člověk cítí v první fázi unavený, vyčerpaný, ospalý. Poté dochází ke ztrátě imunity a člověk může onemocnět jakoukoliv chorobou, která si v jeho organismu najde vhodné slabé místo. Jsou to především choroby chronického charakteru. Vedle onemocnění onkologických to jsou velice často choroby srdeční, nervové a nejrůznější alergie, které se objevují především u dětí.

Tento můj názor není pouze od reality odtrženou teorií. Je podložen vzorkem několika tisíc nemocí postižených lidí, u nichž jsem bezpečně prokázal spojitost jejich zdravotních potíží s geoanomálním podložím.(konec citátu)

/ JAK ODHALIT TAJEMSTVÍ GEOPATOGENNÍCH ZÓN, autoři RNDr.Ing.Evžen Andres, Václav Vokolek, vydalo nakladatelství EMINENT, 2002, str.153-154. /

A ještě jeden úryvek, tentokrát z knihy ZDRAVÉ BYDLENÍ, kde MUDr.Oldřich Juryšek píše (citujeme):

Výskyt onkologických onemocnění v souvislosti s místem pobytu.

Mnou zpracovaná lékařská statistika zahrnuje soubor údajů o více než 44 tisících úmrtí na nádorová onemocnění v okrese a městě Olomouc v souvislosti s místem pobytu za více než 100 let.

Od roku 1961 jsou shromažďovány údaje o nemocných a zemřelých na onkologická onemocnění ze všech dostupných podkladů, aby mohla probíhat studie rozboru faktorů, které se mohou podílet na vzniku nádorových onemocnění. Matriční doklady zemřelých jsou na okrese Olomouc zachovány od josefínské doby. Prostudovány jsou od roku 1871. Jsou uloženy ve Státním archivu, na Úřadu města Olomouce, v archivu Okresního úřadu a na oddělení zdravotnických informací bývalé polikliniky, nyní referátu zdravotnictví Okresního úřadu.

Prostudovány byly pitevní protokoly patologického oddělení Fakultní nemocnice v Olomouci od první pitvy v srpnu 1906, protokoly Ústavu soudního lékařství od roku 1949 a protokoly patologického oddělení nemocnice ve Šternberku od roku 1964. Bioptické nálezy jsou neúplně dochovány od roku 1929, úplně od roku 1945. Prostudovány byly protokoly rentgenoterapeutického oddělení Fakultní nemocnice, které bylo založeno v roce 1908. Ostatními prostudovanými doklady jsou operační knihy klinik a oddělení Fakultní nemocnice od dvacátých let, chorobopisy od r. 1945, onkologické hlášenky od roku 1953 (rok vzniku povinného hlášení), záznamy o zdraví a nemoci onkologického oddělení polikliniky bývalého OÚNZ od roku 1958, část chorobopisů Onkologického ústavu v Brně a v Paskově od doby založení těchto ústavů.

Unikátní archív skoro 30 tisíc chorobopisů zemřelých onkologických pacientů, trvale bydlících v okrese Olomouc, byl zničen, protože byl krátce před katastrofální povodní v roce 1997 uložen na zcela nevhodném místě v zátopovém území. Podobný archív není ani mimo území České republiky.

Podle všech shora uvedených dokladů byly založeny záznamy obsahující jméno pacienta, rok narození, rok zjištění diagnózy, diagnózu, rok úmrtí a údaj o pitvě. Jsou vyhotovovány ročně od roku 1945. Registr obsahuje opis pitevních protokolů od roku 1906. Ročně jsou zhotovovány tabulky a grafy nemocnosti podle jednotlivých diagnóz. Byl založen onkologický adresář obyvatel města Olomouce podle ulic a domovních pořadových čísel. Podle něho je provedeno zmapování do katastrálního plánu města v měřítku 1 : 1000. Údaje jsou k dispozici všem, kdo se zajímají o onkologickou problematiku.

Pro znázornění souvislostí jsou připojeny anonymní ukázky z několika různých charakteristických lokalit. Úmrtí na rakovinu je vyznačeno tečkou před domem. (konec citátu)

/ ZDRAVÉ BYDLENÍ, autoři V.Žert, J.Stockmann., O.Juryšek, A.Sándor, vydalo nakladatelství FONTÁNA, 2000, str.261 – 266. /

Pro úplnost použijeme další výňatek z knihy RADIESTEZIE, protože tato kniha popisuje a vysvětluje příslušná témata z vědeckého, nikoli z esoterického hlediska. (výpis)

Vliv dráždivých zón na člověka.

Vlivdráždivých zón na člověka lze odhadnout jen těžko. Závisí na intenzitě dráždivé zóny, jejím typu, na době působení, na tělesné stavbě a celkové konstituci člověka a jiných vlivech, např. na stresu nebo stravě. Za tohoto stavu je v daném případě sotva možné podat spolehlivou výpověď. Nicméně se dá dobře odhadnout nebezpečí, které z dráždivých zón vychází.

Hraniční hodnoty pole, vyzařovaného technickými přístroji, které člověk ještě může snést bez újmy na zdraví, jsou v Německu stanoveny podle normy DIN 57848, část 2, „Ohrožení elektromagnetickým polem“, a VDE V 0848, část 4/A3. Hodnoty podle DIN 57848, část 2, se v podstatě zakládají na předpokladu, že určujícím pro ohrožení je zvýšení tělesné teploty o 1°C a 0,5°C v termoregulačním centru v hlavě; platí pro dobu působení víc než 0,1 hod. Berou tedy v úvahu pouze teplotní, nikoli jiné biologické vlivy na člověka. Hodnoty podle VDE V 0848, část 4/A3, které odpovídají současnému nejnovějšímu stavu poznání, zohledňují i biologické vlivy různého druhu. Např. pole, pozorované pod vedením vysokého napětí, podle ní ještě patří do přípustné oblasti. To je však předmětem kontroverzní diskuse. Další podrobnosti se můžeme dozvědět z citovaných norem nebo z literatury. Pole podle DIN a VDE lze asi do 100 kHz spolehlivě měřit jednoduchými malými přístroji.

Neionizující záření rozrušuje páry bází DNA, což může způsobovat např. riziko rakoviny. Na základě tohoto hlediska vypočítal Varga přípustné doby působení pro různé hraniční hodnoty.

Jelikož je třeba počítat s dráždivými zónami, např. s amplitudami EMV odhadem 10na -7 T o frekvencích v oblasti GHz, jak to ukázaly orientační pokusy, nebo snad ještě o několik řádů nižšími, můžeme se ptát, zda tyto extrémně nízké amplitudy vůbec mohou mít nějaký biologický vliv. Odpověď nalézáme v pracích Bergsmannových. Popisuje, jak proutkaři zkoumali různé dráždivé zóny, do těchto dráždivých zón přivedli různé pokusné osoby a tyto podrobili mnoha standardním lékařským vyšetřením. Většina testů ukázala signifikantní vliv. Bergsmann došel na základě těchto výsledků k následujícímu zjištění, které zde kvůli významu citujeme doslova: „Rušení regulačních procesů (v člověku na dráždivých zónách, pozn.autora), pocházející od doposud neznámých forem energie (EMV, MHV, fonony, gama a neutronové záření, pozn. Autora), se vine jako červená nit všemi pokusy na zdravých osobách i na pacientech. Klinické obrazy této narušené regulace se nedají zařadit do systému syndromů klinické medicíny, ale řídí se biokybernetickými principy. Jeden z těchto principů je, že přepjatý systém, tedy od počátku zatížený organismus nebo zatížená část jinak zdravého organismu, reaguje na minimální podráždění silněji a intenzivněji než nezatížený systém.

Toto lokální působení proto nevyvolává žádný proces, který by nutně vedl k nějaké nemoci. Je to spíše rizikový faktor, který může zesílit působení různých patogenních faktorů, k nimž patří také rizikové faktory jiné povahy, např.:

• jedy ze životního prostředí a potravin
• nadvýživa
• psychosociální stresory
• skrytá chronická zatížení (ohniska)
• geneticky podmíněné slabiny
• fyzikální stresory ze životního prostředí, především z techniky, a sferics určitých frekvenčních rozsahů

Teprve v interakci mohou nabýt patogenní hodnotu.

Bergsmannovy konečné závěry se zakládají na velmi rozsáhlých pokusech. Na zmíněných dráždivých zónách byly nalezeny výrazné změny např. těchto funkcí: vodivost kůže, potenciál kůže, srdeční frekvence při změně polohy vleže do polohy vestoje, poměr frekvence dechu a tepu, poměr vápníku a zinku v krvi, hladina serotoninu.

Jak jsme již vysvětlili, nad dráždivými zónami pozorujeme mimo EMV, MHV, fononů a neutronů také gama-záření, zvýšené až o 50% oproti neutrálnímu okolí. Není známo, jaké druhy záření nebo jaké kombinace těchto záření jsou odpovědné za efekty objevené Bergsmannem, neboť proto, že neznáme jednotlivé druhy záření, se je nesnažíme ani pojmenovat, ani např. vzájemně oddělovat fyzikálními prostředky.

Do jaké míry může pobyt člověka v oblasti dráždivých zón z dlouhodobého hlediska vyvolávat či podněcovat nemoci, nelze pochopitelně vysvětlit experimenty. Přesto však existuje celá řada nemocí, které byly zjištěny pomocí virgule či kyvadla u lidí, kteří delší čas buď z neznalosti, nebo z ignorace pracovali nebo spali na místech ležících v oblasti dráždivá zón. Např. Bachler, Cody, Hartmann, Worsch a Zürn zdokumentovali na tisíce případů výskytu nepříjemných poruch nebo i nemocí, často vedoucích až ke smrti. Tento nález se shoduje s pozorováním autora této knihy, která jsou ovšem co do počtu skromnější. Mnohdy lze již podle druhu a průběhu dráždivých zón přesně lokalizovat nemocné místo na těle. Schweitzer a Kraft informují o možnosti prozkoumat pomocí nosíc, které vyzařují paprsky nemocí, pole záření např. na místech, kde se spí, a na základě toho usoudit, zda tato pole mohou napomoci vzniku těchto nemocí či nikoli.

Po přemístění lůžka na neutrální místo mizí obvyklé reakce, např. nespavost, bolesti hlavy při probuzení atd., u dětí většinou hned a u dospělých asi po 4 týdnech. Pro postižené osoby bylo typické, že před přemístěním lůžka na neutrální místo odolávaly jakékoli terapii. Žel, ani při těchto výzkumech nebyl definován druh záření.

Musíme však upozornit na to, že nebezpečí vycházející z dráždivých zón posuzují různí operátoři různě. Např. Bachler považuje za nebezpečná křížení DM, zatímco Hartmann je téměř vůbec nebere v úvahu a mezi patogenní zařazuje především křížení SJM. Worsch se domnívá, že určité konfigurace dráždivých zónjsou příčinou vzniku určitých nemocí. Zürnovi a později Bachlerovi nejde o druh dráždivých zón, ale pouze o jejich „škodlivost“, kterou pociťují. Takovéto posouzení je přinejmenším pro začátečníka problematické, pokud se orientuje jen podle známých a klasických dráždivých zón. Nesmí zapomínat, že existuje mnoho intenzivních dráždivých pruhů, které nejsou známy a jejichž patogenní vliv ještě není prozkoumán. Při použití klasické metody se však tyto neberou v úvahu.

Všichni se shodují v tom, že křížení dráždivých pruhů stejného druhu představuje značně vyšší nebezpečí než jednoduché pruhy. Nad kříženími vodních žil zaznamenáváme intenzitu, která neodpovídá součtu jednotlivých intenzit obou vodních žil, nýbrž může být řádově mnohem vyšší. Shoda panuje dále v tom (a velmi mnoho zdokumentovaných případů to dokazuje), že také křížení dráždivých pruhů odlišného druhu, např. vodní žíly a zlomu, výrazně zvyšuje zdravotní riziko.

Velmi zajímavá jsou Zürnova pozorování, podložená rozsáhlou dokumentací, podle nichž mají křížení okrajů dráždivých pruhů značně škodlivý vliv na člověka. Ve prospěch těchto pozorování mluví i to, že na okrajích dráždivých pruhů nacházíme pomocí kyvadla zóny široké několik cm, které mají vysokou intenzitu. Nicméně měření těchto úzkých zón kyvadlem je obtížné. Podle Mersmanna vládne v okrajových zónách dráždivých pruhů zvláště vysoká intenzita magnetického pole.

Zmíněné nálezy podporují i pozorování rostlin, které se nemohou dráždivým pruhům nijak vyhnout, a proto na nich často vídáme velké poruchy růstu, které nezřídka vedou i k odumření.

Nesmíme zapomínat na to, že kromě uvedených dráždivých zón existuje mnoho dalších přirozených dráždivých zón, které mají významný vliv. Např. Slunce vyzařuje téměř všechny známé druhy záření, jimž je člověk vystaven i celodenně (záleží vždy na místě pobytu). Při západu Slunce mizí, neovlivňují tedy proces spánku. Tato záření jsou však zřejmě pro člověka i částečně potřebná. Tzv. Schumannovy vlny, nízkofrekvenční EMV v naší atmosféře, jsou dokonce uměle vyráběny a používány k terapeutickým účelům. (konec výpisku)

/ RADIESTEZIE, autor Christof Rohrbach, vydalo nakladatelství Poznání, 2006, str.183 – 188. /

Jistě jste si všimli, že jsme této problematice věnovali poměrně velkou část našich informativních stránek. Je to z toho důvodu, že hlavní problém vidíme v pochopení jedné základní věci – zda nám pobyt v dráždivých zónách škodí nebo neškodí.

V předcházejících statích jsme se snažili ukázat všem, že tuto problematiku nemůžeme brát na lehkou váhu. A vůbec nezáleží na tom, že je mnoho vědeckých pracovníků, kteří nechtějí o dráždivých zónách ani slyšet a navíc velmi tvrdě napadají ty, kteří mají jiný názor. Snad konečně žijeme v demokratické společnosti. Proto záleží na každém z nás, jak se rozhodne. A také co uděláme pro svůj zdravý život a také zdravý život našich dětí. Je to jenom na nás.