Prohlášení o vytvoření trvalého zdroje energie rozpoltilo vědecké společenství

Někteří věří, že se může jednat o neuvěřitelný průlom, který může pomoci realizovat některé myšlenky autorů science fiction. Jiní na druhou stranu tvrdí, že tvůrci vynálezu jsou na omylu. (Ani jedna ani druhá strana ovšem o celé záležitosti zatím nemá konkrétní informace. pp)

Ruská akademie věd se ke zprávě Volgogradské univerzitní laboratoře tvrdící, že byl objeven úplně nový zdroj energie, postavila spíš skepticky. Později byla v Moskvě svolána mimořádná tisková konference, věnovaná tomuto objevu, na níž byly představeny výsledky vědeckých experimentů. Jedním z uvedených témat byla chemická sloučenina, která podle dosud známých fyzikálních zákonů nemůže v přírodě existovat.

Vedoucí výzkumného týmu pracujícího na tomto experimentu, akademik Valerij Sobolev z Akademie věd, říká:

"Nejde o novou fyziku, ale o výsledky velmi seriózně provedených experimentů. Vyvoláte-li nárůst elektronů v prostředí, odvedete je, a pak roztavený elektrolyt ochudíte základními typy kovů, získáte něco, co nelze vyrobit chemickou cestou. Je to úplně nová forma hmoty."

Výzkumný tým nejdříve vyvinul speciální elektrochemický postup, jehož pomocí produkuje vysokoteplotní materiály nového skupenství. To pak umožnilo objev nového druhu hmoty, nové třídy materiálů, nového zdroje energie, nové metody produkce studené plazmy a nového supravodiče.

Jakmile Sobolevův tým informoval o možných využitích objevu, odpovědný zástupce Ruské akademie věd profesor Kapica prohlášení okamžitě zpochybnil. Odmítl o objevu vůbec diskutovat. Byl poté extrémně překvapen, že se výzkumníci rozhodli prokázat vědecký charakter objevu v neformálních publikacích, jejichž "naivní novináři občas nerozumí tomu, co jim vědci říkají." Kapica dokonce konstatoval, že se skupina v čele se Sobolevem "dopustila zneuctění základů fyziky", což nelze jen tak přejít. Poznamenal, že mu "jacísi výzkumníci už přinesli na stůl šest licencí na perpetuum mobile, a že jim pak byl odňat patent na jejich vynález". Řekl, že je velice podivné, že se Sobolevův tým nepublikoval svůj objev v žádném specializovaném vědeckém časopisu.

Ostrou kritikou ve věci tohoto vynálezu nešetřil ani akademik Valerij Lubakov. Řekl, že tato věc, podle jeho názoru, nemá nic společného s vědou, a že zneužití tisku pro nevědecké a klamné účely je neetické.

Zařízení Yusmar

Yusmar přesto funguje

Ctihodní mluvčí Ruské akademie věd přitom cudně pozapomněli na zařízení YUSMAR, které se "z ničeho nic objevilo" v moldavském městě Chisinau. Dnes už je tato technologie patentovaná v 42 zemích. Systém YUSMAR byl mnohokrát úspěšně testován důvěryhodnými výzkumnými laboratořemi v Rusku i ve Spojených státech. Bylo definitivně zjištěno, že zařízení produkuje asi dva kilowatty tepla na jeden kilowatt spotřebované energie. Tato technologie vyvolala mnoho diskusí. Je to snad perpetuum mobile? Mnoho vědců "je přesvědčeno" o tom, že "takový stroj nemůže být funkční" - ale, ač je to s podivem, přesto funguje! 
  Nechme tedy na vědcích, aby se dohodli, zda podle nich něco SMÍ existovat nebo ne. Fantastický vynález volgogradského výzkumného týmu ostatně bude už brzy realizován. Kanadská společnost již s Volgogradským vědeckým průmyslovým centrem GRUS uzavřela dohodu na výrobu nového typu energetického zdroje. Společnost věří, že nová technologie "má kapacitu změnit celý systém zásobování energií."

Chystané kompaktní generátory mohou vyrábět elektřinu nepřetržitě, nepotřebují žádný technický vstup a jejich životnost je neomezená. Kdokoli tedy bude vlastnit tento aparát, bude mít vlastní elektrárnu, kterou může mít doma nebo v zaměstnání. Výkon připravovaného generátoru je od tří do deseti kilowatt, což pro tyto potřeby zcela postačí.

Zdroj: https://english.pravda.ru/science, překlad gewo

Poznámka

Jak vidno, skutečně pozvolna vzniká "paralelní věda". Její linie sice vede souběžně s původní a dodržuje nezbytné vědecké zásady a pravidla, ale v něčem si přesto počíná jinak. Oč jde? 

Mnozí výzkumníci už jsou definitivně syti kurately a obstrukcí, produkovaných úředníky rozličných Akademií věd. Tedy přinejmenším té ruské. Patrně definitivně prohlédli cenzorské mechanizmy, maskované jako "posudkové vědecké komise", skryté v pozadí takzvaných "specializovaných vědeckých časopisů". "Povinnost" publikovat v "oficiálních vědeckých médiích" je tou největší možnou brzdou zdravé vědecké diskuse - protože: "Není šprochu, aby na něm nebylo pravdy trochu"… Mnoho možná nedotažených řešení obsahuje řadu převratných myšlenek, "trošek" té pravdy, která není a nikdy nebude publikována (a proto ani nikým nemůže být převzata a využita) v žádném takto cenzurovaném médiu. Dialog se nepřipouští, možnosti nemohou být diskutovány… Vylévají se "děti i s vaničkou" a to, co neodpovídá danému smýšlení, nemá šanci na publikaci.

Lze se tedy divit lidem, kteří po dlouhém úsilí vynalezli něco, co podle stávajících znalostí a dogmat "nemůže", a proto ani nesmí existovat, že se tento represivní aparát jednoduše rozhodli obejít?

O správnosti jejich kroku a zbytečnosti trubčích Akademií svědčí uzavřená smlouva, která brzy přinese konkrétní výsledky. Kéž by těch, kteří najdou odvahu k takovým rozhodnoutím, bylo stále víc! Vzteky soptící "skeptici" typu Kapica, Lubakov… a jim podobní … se pozvolna ocitají na kratší straně páky. Stávají se zbytečnými, a to je jen dobře.