Trnová – duchovní škola Transformace – čištění Anunnackých energií - 11/2015

Trnová – duchovní škola Transformace – čištění Anunnackých energií

Pátek 20.11.2015 ráno, poselství 12. čakry

 

Nežiješ na pláži,

nebrouzdáš v poli,

neseš si závaží,

hraješ svou roli.

 

Dřív, než z ní vystoupíš,

je třeba si odžít,

než konečně pochopíš –

zkušenost není nežid,

 

co musíš vymáčknout,

make-upem zamazat.

Abys mohl se dál hnout,

jako člověk zas vypadat.

 

Z těch bolavých zkušeností

pak můžeš líp tvořit.

Pryč je strach z lenosti,

můžeš stavět, ne jenom bořit.

 

Uvěř, že tvůrce jsi,

nehraj podřadné role.

Ty schovej si do kapsy

a jako autor buď v jednom kole.

 

 

 

Pátek 20.11.2015 odpoledne, poselství 8. čakry

Na nádraží jsou koleje.

Svítí na ně slunce nebo na ně leje.

Jsou tu pržce, peron a lidi,

kdo zadívá se pozorně, tak vidí,

 

že někteří musí hodně pospíchat,

aby chytli spoj, tak chce to velký chvat.

Chtějí se odlepit a z místa postoupit,

překročit stín, kousíček štěstí zakoupit.

 

A život je jak to nádraží,

je někdy těžký, jak velké závaží.

I v něm jsou podchody, lidi a vlaky,

jenže za tunelem čekají někdy anunnaki …

 

Leckdo už s nimi vídával se.

Někdo i kamarádil, žil s nimi, přidal se.

Však už je nechce a je to dřina

zbavit se všech jejich vlivů – žádná to psina.

 

Kdo chce jet jinam, tak je to válka,

nebo se rozezní stopující píšťalka.

A musíš se od nich chtě nechtě odstřihnout,

Jinak tě zničí svou silou jak dravý proud.

 

 

 

 

 

Pátek 20.11.2015 odpoledne, poselství Velkého Anu

Nech toho, nemůžeš odejít,

co chybělo ti, když byls tady s náma,

jsi v klídku, jsi střelec, ne žádná dáma,

jsi tady pro nás, to musíš pochopit.

 

Nech odtud odjet všechny ty vlaky,

nejsou tu auta, ba ani kecky.

Přece tu nenecháš lidi ty všecky.

Jsi tady pro nás, a oni taky.

 

Už máš nás pod kůží, hluboko v těle,

v rodové linii, v čakrách a skoro v duši.

Poslouchat, být zticha, tak ti to sluší.

Jsi tady pro nás, tak je to skvěle.

 

Nejde to vystoupit z rozjetého vozu,

i když nejsme nablízku, pojí nás nitka.

Tvou zradu – tu nespraví kytka.

Jsi tady pro nás, jsi u nás na ochozu.

 

Když se nás zbavíš, půjde vše ztězka,

i když si budoucnost maluješ růžovou tužkou

a odstřelíš těžkosti svou přesnou muškou,

tak „jsi tady pro nás“ jsou slova hezká.

 

Jsi silný a je vás tu fůra,

co nechtěj už zůstat být s námi v suchu.

Co nechtějí pomáhat, už ani v duchu …

Už nejste tu pro nás – koukám jak můra.

Sobota 21.11.2015 ráno, poselství 4. čakry

 

Radost a smutek

Pohoda a žal

Smích někam utek

Úlek do živého ťal

Však jsem tady s tebou

Jsem srdce tvoje

Duše s egem tě vedou

Do těžkého boje

Jste tvůrci a Anu ani

Nemá už na to

Míň lidí se mu klaní

Odmítají dát zlato

Zlato a květiny

Chaos a řád

On není ten jediný

Ty máš život rád

Ještě to potrvá

Však štěstí stojí zato

Začít vše odznova

Je cennější nad zlato ….

 

 

 

 

 

 

 

 

Sobota 21.11.2015 odpoledne, poselství 9. čakry

 

Srdce ti řeklo,

že bylo by peklo,

kdyby se leklo

a do bot by teklo.

 

Jenže je jiné

a i když čas plyne,

hleď – láska ti kyne,

duše k srdci se vine.

 

Teď máte práci,

a i když jsou tací,

co v čase se vrací,

budete volní jak ptáci.

 

Až očistíte zcela

špínu z ducha i těla,

vyplňte díru, co zela

tu, tak bude celá

 

vaše jsoucnost jak nebe,

najdete buducnost, najdete sebe.

Už nebude krunýř, co zebe,

nebude to Anu, ten, co vás vede!

 

 

 

 

Sobota 21.11.2015 večer, poselství 11. čakry

Máš toho víc než dost a dost,

jsi uondán jak malinkaté kotě.

Cítíš se, jak v létě moucha na kapotě,

jsi odřený jako starý kůl v plotě.

 

Ale pro samého Anu jsi nezvaný host,

sebral jsi mu hodně, ztratil na jistotě.

Spadly mu klíče do kanálu a má díru v botě.

Nemá už lehkostm, cítí se jako na robotě.

 

Je jako pes, když sebrali mu mastnou kost.

Ještě ji cítí, vidí ji na šípu hrotě.

Ale ten luk a šíp nění zbraňm co tě

ohrozí – teď už máš po rachotě.

 

Změnil jsi roli a teď stavíš krásný most.

Je pevný a má střechu proti slotě.

A spojí tě s těmi, co udělali všechno pro tebe.

Tak hraj si a zpívej, už může být po němotě.

 

A i když život není teď všech trablů prost,

mohou to být světelné zářící bytosti, kdo tě

budou vést a svítit na cestu, přitom krotě

ošklivé energie, kdy šel bys po žebrotě.

 

Teď už neměj na Anunnaki zlost,

máš zdravou žízeň, žízeň po životě,

bez hologramů a omezení a pout rotě.

Jsi svobodný a žádný kříž už není na Golgotě.

Neděle 22.11.2015 ráno, poselství 12. čakry

Dostali jste se pod povrch, nahlédli pod kůži,

pronikli pod slupku, už dech se vám neúží

při zmínce o Nibiru, při zmínce o okovech.

 

Už víte, co chladilo vás vzadu na krku,

že vzkazy od Anua nebyla přátelská vrkú,

že tlak na nás nebyl vždy jenom ve slovech.

 

Někdy to bolelo. A to tak, že velice,

tam, kde teď jizvy jsou, hořívají svíce –

těch duší, co trpělo, je všude dost kolem.

 

Vzali jste jim z rukou mučící nástroje,

Očistili špínu, i když nešlo to bez boje.

Vidím je létat ve zmatku, jak vrány nad polem.

 

Je vás tu víc a víc, co nechtějí být zticha.

A vaše snažení rozdanými kartami míchá.

Čeká vás však ještě veliké snažení.

 

Rozsviťte v zákoutích, kde byla vždy jen tma,

rozjasněte svůj život, tak jak to snad být má.

Ozvěte sem vždyť i šepot je lepší, než mlčení …

 

Jarda